Sen o dřevěné krávě

Pasiphaé, epizodní postava antiky, je známá hlavně tím, že porodila napůl člověka a napůl býka. Mýtus o Pasiphaé se v autorské inscenaci kolektivu Nesladim proměňuje v sen o touze, studu a ztracené tělesnosti — ne o monstru, ale o ženě, o těle, které skrýváme, krotíme, opouštíme i znovu objevujeme. Na pomezí koncertu a výtvarného divadla zkoumají performerky stav disociace a znovuosídlení těla; dřevěná kráva se stává branou do krajiny, kde se cizota mění v blízkost. Inscenace vzniká v koprodukci s Kolektivem Nesladim a tematicky navazuje na jejich předchozí projekt Všem matkám i ne-matkám.